FAQ

Vítejte na stránce s často kladenými dotazy (FAQ) společnosti Advamat s.r.o. Jsme předním dodavatelem pokročilých materiálových technologií, poskytující inovativní řešení pro širokou škálu průmyslových odvětví. Na této stránce najdete odpovědi na nejčastěji kladené otázky týkající se našich produktů, služeb a dalších aspektů naší činnosti. Pokud zde nenajdete odpověď na svou otázku, neváhejte nás kontaktovat. Naším cílem je poskytovat co nejlepší podporu našim zákazníkům a partnerům.

Při procesu PVD povlakování jsou díly umístěny do komory, ve které je vytvořeno čisté vakuum přibližně 1 mPa. Následně je generována plasma, která leptá cílové materiály (targety). Uvolněný materiál dopadá na substrát a vytváří buď keramickou, nebo kovovou vrstvu. Po dokončení povlakování je substrát vyjmut a proces je hotov.

PVD povlaky jsou charakterizovány vysokou tvrdostí, vynikající odolností proti korozi a opotřebení, a výbornými třecími vlastnostmi. Tyto vlastnosti zajišťují dlouhou životnost a spolehlivost povlakovaných dílů.

PVD povlakování lze aplikovat na široké spektrum materiálů, avšak typ depoziční aparatury se liší v závislosti na konkrétním materiálu. Existují specifické aparatury pro povlakování nástrojů, jako jsou obráběcí, tvářecí a strojní nástroje. Pro povlakování skla jsou k dispozici aparatury s rychlejším odsáváním, zatímco povlakování plastů vyžaduje nízké teploty a rychlý proces. Celkově lze říci, že povlakovat lze téměř jakýkoli materiál, pokud je použita odpovídající technologie.

Advamat FAQ

Jaké typy materiálu lze povlakovat?

Při standardním povlakování jsme omezeni nejen tvarem dílů, ale také jejich tepelnou odolností. Některé materiály, jako například některé kovy, mohou snést vysoké teploty až 450–500 °C. Naopak zušlechtěné oceli vydrží maximálně 180 °C a dural ještě méně. Toto omezení je zásadní, protože při běžném procesu povlakování tvrdými povlaky může teplota dosáhnout až 350–400 °C. Je proto nutné předem určit, jaký typ povlaku je vhodný pro daný materiál.

Díky speciální technologii HiPIMS jsme schopni aplikovat tvrdé povlaky i při nižších teplotách, kolem 150–180 °C, a zároveň zachovat jejich mechanické vlastnosti. To nám umožňuje povlakovat materiály, které jsou citlivé na teplotu, například plasty. U plastů je samozřejmě nutné pracovat s ještě nižšími teplotami. I když povlakované plasty nemají tak dobré mechanické vlastnosti jako povlaky aplikované při vyšších teplotách, technologie PVD může být přizpůsobena tak, aby byla povlakovatelnost těchto materiálů možná.

Advamat FAQ

Jak tlusté jsou PVD povlaky?

Tloušťka PVD povlaků se obecně pohybuje v řádu mikrometrů (µm). Pro běžné strojírenské povlaky na nástroje je typická tloušťka mezi 0,5 a 5 mikrometry. V případě dekorativních nebo optických aplikací může být tloušťka povlaků v řádu stovek nanometrů. Naopak, pro speciální aplikace mohou povlaky dosahovat tloušťky přes 10 mikrometrů.

Obecně platí, že s rostoucí tloušťkou povlaku klesá jeho adheze na substrát. Proto je u aplikací, které vyžadují vysokou adhezi, jako je obrábění nebo tváření, preferována co nejtenčí vrstva, která stále splňuje požadované funkční vlastnosti, obvykle v rozmezí 2 až 3 mikrometry.

Advamat FAQ

Mohou být PVD povlaky aplikovány na všechny tvary a druhy substrátů?

Teoreticky ano, prakticky nikoli. Při PVD povlakování představují problém zejména dlouhé duté otvory, do kterých se povlakování prakticky nedostane. Dalším omezením je velikost, protože proces probíhá ve vakuové aparatuře, která má omezené rozměry. Maximální velikost povlakovaných dílů je tedy dána velikostí vakuové komory.

Pokud jde o tvar, efektivita povlakování závisí na typu aparatury. Například sklo o velikosti A4 se vejde do bubnové aparatury maximálně po pěti kusech, zatímco plochá aparatura umožňuje efektivnější proces. Tvar dílu tedy ovlivňuje hlavně náklady na povlakování. Pro povlakování 2D předmětů, jako jsou sklo nebo listy papíru, jsou vhodnější ploché aparatury. Naopak, při povlakování velmi velkých dílů je zapotřebí velká aparatura, což snižuje efektivitu povlakování. Pro povlakování tvrdých vrstev jsou nejvhodnější předměty s relativně kompaktními rozměry, kde výška, šířka a tloušťka jsou přibližně ve stejném rozsahu.

Advamat FAQ

Jaké jsou typy PVD technologií?

Mezi nejrozšířenější metody PVD patří obloukové napařování a magnetronové naprašování.

Magnetronové naprašování funguje na principu odprašování materiálu atom po atomu z targetů v plazmatu. Materiál targetů je bombardován ionty argonu, což vede k uvolňování atomů, které následně dopadají na substrát.

Obloukové napařování se liší tím, že vytváří obloukový výboj na targetu, čímž se materiál odpařuje ve větších skupinách, což může vést k tvorbě dropletů (kapének).

Advamat FAQ

Technické a obchodní dotazy:

[email protected]

+420 605 512 060